Funkční neurologická porucha (FND) je jedním z nejvíce nepochopených, ale zároveň stále častěji uznávaných stavů jak v neurologii, tak v oblasti duševního zdraví. Nejde o něco

„vymyšleného“ nebo „jen ve vaší hlavě“ – jedná se spíše o narušení v tom, jak mozek vysílá a přijímá signály. Představte si to jako poruchu semaforu v rušném městě – silnice (nervy) jsou v pořádku, ale signály dávají smíšené pokyny. Místo zelené je oranžová, nebo místo červené svítí zelená.

Jako terapeutka se od každého klienta, se kterým mluvím, naučím něco nového. Nedávno se mi ozvala žena, která si myslela, že prožívá panické ataky. Ale jakmile začala popisovat své epizody, něco mi na tom nesedělo. Zmínila příznaky podobné záchvatům epilepsie, přesto její vyšetření vyšla v pořádku. Bylo to označeno za paniku – ale mně ten příběh nešel z hlavy.

To mě vedlo k hlubšímu pátrání, a tehdy jsem narazila na funkční neurologickou poruchu (FND). Během našeho dalšího sezení jsem jí jemně sdílela, co jsem zjistila. Úleva, která se jí okamžitě objevila ve tváři, byla nepřehlédnutelná. Přineslo jí to naději, možné vysvětlení a směr, kterým se může vydat. Doporučila jsem jí spojit se s fyzioterapeutem se specializací na neurologické poruchy, aby zvážil možnost FND, zatímco čeká na oficiální neurologické vyšetření.

🔹 Běžné příznaky FND:

• Svalová slabost nebo náhlé potíže s pohybem
• Dočasné problémy se zrakem – rozmazané vidění, tunelové vidění nebo částečná ztráta zraku bez zjistitelného poškození
• Problémy s řečí – náhlá ztráta hlasu, koktání nebo obtíže s tvořením slov
• Třesy nebo křeče, které se mění při rozptýlení
• Funkční (neepileptické) záchvaty
• Problémy s řečí, pamětí nebo „mozková mlha“
• Necitlivost, brnění nebo poruchy zraku
• Emoční stres často souvisí s intenzitou příznaků

Mnoho lidí roky bojuje s příznaky, které působí neurologicky, ale na vyšetřeních se nenajde žádná jasná příčina. Často jim bylo řečeno, že je to „jen“ stres, panické ataky, nebo že si to všechno jen představují. Během čekání na odpovědi u nich často vznikla úzkost, deprese, a dokonce se začali vyhýbat společnosti ze strachu, že ztratí kontrolu nad svým tělem. Právě zde může diagnóza FND sehrát zásadní roli. Je to skutečný a znepokojující stav, který je často

špatně diagnostikován, protože běžné testy jako MRI, EEG nebo oční vyšetření a skeny neukazují žádné poškození.

Tak jak časté je FND nebo chybné diagnózy? Studie naznačují, že až 1 z 6 pacientů, kteří jsou odesláni na neurologii, má ve skutečnosti funkční příznaky a nikoliv strukturální onemocnění mozku. Navíc asi 20–30 % pacientů sledovaných na jednotkách pro monitorování epilepsie má funkční záchvaty – nikoli epilepsii. To znamená, že významné množství lidí žije se skutečnými neurologickými příznaky, často měsíce – nebo dokonce roky – bez přesné diagnózy.

Neurology residents’ education in functional seizures - PMC The Diagnosis of Functional Seizures

Funkční záchvaty vs. Panické ataky – jaký je rozdíl?

Ačkoliv oba stavy mohou zahrnovat přemáhající pocity a tělesné reakce, nejsou totožné:

Panické ataky jsou poháněné reakcí „bojuj nebo uteč“: zrychlený srdeční tep, dušnost, strach ze smrti a zvýšená ostražitost. Často přicházejí náhle a odezní během několika minut. Přestože jsou velmi nepříjemné, obvykle nevedou ke ztrátě vědomí nebo motorické kontroly. Osoba zůstává při vědomí, i když je pohlcena strachem, a nehrozí skutečné fyzické nebezpečí jako infarkt, epileptický záchvat nebo kolaps – i když se to v daném okamžiku může tak jevit.

Funkční záchvaty mohou zahrnovat křeče, ztrátu reakce schopnosti nebo neobvyklé pohyby, ale bez změn mozkové aktivity typických pro epilepsii. Tyto epizody jsou způsobeny narušením motoricko-senzorické kontroly, a i když někdy souvisejí s emočním stresem, nevycházejí ze strachu nebo paniky takovým způsobem jako panické ataky.

Pro ty, kdo podstoupili bezpočet vyšetření bez výsledků, může objevení diagnózy FND znamenat zásadní obrat.

Zlomový okamžik.

Jak mohou terapeuti rozlišit mezi panickými atakami a funkčními záchvaty při hodnocení stavu klienta?

Vědomí a paměť: Klienti si obvykle panickou ataku pamatují, i když byla velmi silná. Funkční záchvaty často zahrnují ztrátu reakce schopnosti nebo částečnou amnézii.

Nástup a trvání: Panické ataky většinou rychle narůstají a odezní během několika minut. Funkční záchvaty mohou trvat déle a často začínají bez zjevného spouštěče.

Fyzický projev: Panické ataky zahrnují hyperventilaci, třes a zrychlený tep. Funkční záchvaty se mohou projevovat nekonzistentními nebo netypickými pohyby (např. kývání hlavou ze strany na stranu nebo pohyby pánví), a lidé si během nich často nezpůsobí zranění. Na rozdíl od epileptických záchvatů – které mohou vést ke kousnutí do jazyka, prudkým pádům nebo poranění hlavy – u funkčních záchvatů bývá kolaps spíše kontrolovaný a tělo reaguje ochranářsky, i když člověk působí jako nereagující.

Reakce na uzemnění nebo rozptýlení: Panické ataky lze někdy zmírnit pomocí technik uzemnění. Funkční záchvaty obvykle na stejné intervence v danou chvíli nereagují.

EEG a neurologické nálezy: U funkčních záchvatů se neobjevují elektrické vzorce aktivity mozku, které jsou typické pro epilepsii. To pomáhá vyloučit epileptické záchvaty – nikoliv přímo panické ataky, ale jde o součást diagnostického obrazu.

U některých klientů se mohou rozvinout disociativní procesy jako způsob, jak se vyhnout nepříjemným pocitům nebo stresu. Postupem času se mozek může naučit disociovat automaticky při spuštění – někdy i nevědomými myšlenkami nebo emočními podněty. To může nakonec vést k náhlému „vypnutí“ nebo funkčním záchvatům, které se objeví bez zřejmého emočního nárůstu.

To vše vyžaduje citlivý přístup, otázky v souladu s traumatickým kontextem a spolupráci s neurology nebo týmy, které mají znalosti o FND. Naslouchání celému příběhu je klíčové, protože trauma a disociace často hrají roli ve vývoji funkčních příznaků. Emoční přetížení nebo nevyřešený stres může zanechat „otisk“ v nervovém systému a vést k narušení propojení mezi myšlenkami, emocemi a tělesnými reakcemi.

Terapeutické přístupy jako je hypnóza mohou být v těchto případech užitečné: pomáhají identifikovat skryté spouštěče, zpochybnit neprospěšná přesvědčení a praktikovat emoční přijetí bezpečným, vedeným způsobem. Pomocí imaginativních cvičení nebo hypnotického přepracování se mozek může naučit nové reakce na stres a vytvářet zdravější a integrovanější vzorce zvládání. Toto je právě ta podpora, kterou neurolog ani fyzioterapeut obvykle neposkytují – a bohužel na ni často ani nemají čas.

Léčba a naděje:

Emoční spouštěče mohou být složité nebo dokonce nevědomé a mozek na ně reaguje funkčními příznaky, nikoliv typickou panickou reakcí. Oba stavy mohou být reakcí na stres, ale zapojují odlišné mozkové okruhy a vyžadují jiné strategie podpory.

FND je velmi dobře léčitelná. Nejefektivnější přístupy se zaměřují na přeškolení mozku a obnovení regulace nervového systému, často pomocí:

• Fyzioterapie
• Kognitivně-behaviorální terapie (CBT)
• Logopedie a ergoterapie
• Edukace a podpora
• Mindfulness a emoční regulace
• Kognitivně-behaviorální hypnoterapie (CBH)

CBH (kognitivně-behaviorální hypnoterapie) může sehrát jedinečnou roli při pomoci klientům rozpoznat a změnit nevědomé vzorce, které přispívají k jejich příznakům. Pomocí strukturovaných hypnotických technik si jednotlivci mohou natrénovat nové reakce na stres, přeformulovat neprospěšná přesvědčení a snížit míru disociace. Imaginativní expozice, vedené emoční zpracování a mentální nácvik zaměřený na budoucnost v hypnóze vytváří bezpečný prostor pro „přeprogramování“ reakcí těla a mozku na spouštěče.

Nové výzkumy to také potvrzují. Přehledová studie publikovaná v Neuroscience & Biobehavioral Reviews ukázala, že hypnóza a terapie založené na sugesci mohou snížit příznaky FND – obzvlášť pokud jsou integrovány s dalšími léčebnými přístupy. Pilotní studie publikovaná v Movement Disorders Clinical Practice navíc ukázala, že behaviorální terapie zahrnující hypnózu vedla k většímu zmírnění příznaků než standardní péče.

🔗 Study 3 | Study 4

🧪 Klinické testy používané při diagnostice:

FND je diagnostikována neurology na základě pozitivních klinických příznaků – tedy pozorovatelných vzorců, které naznačují, že problém spočívá ve funkci mozku, nikoli ve strukturálním poškození. Mezi tyto příznaky patří například nekonzistentní projevy, proměnlivost v závislosti na pozornosti, nebo specifické znaky jako Hooverův příznak či přenositelný třes (tremor entrainment). Tyto testy slouží k potvrzení FND, nikoliv pouze k vyloučení jiných diagnóz.

Ne každý odborník FND zná – proto pokud jsou standardní skeny v pořádku, ale příznaky přetrvávají, může pomoci FND zmínit jako možnost. Můžete se zeptat :

„Četla jsem o funkční neurologické poruše a moje příznaky tomu celkem odpovídají. Mohli bychom tuto možnost zvážit?“

…a otevřít potřebný rozhovor.

Kvůli dlouhým čekacím dobám se někteří klienti nejprve obracejí na fyzioterapeuty se specializací na neurologii. Tito odborníci si mohou funkčních příznaků všimnout a doporučit další vyšetření. Ne každý fyzioterapeut je v oblasti FND vyškolen, ale ti se zkušenostmi v neurologické rehabilitaci mohou nabídnout cenné prvotní postřehy.

Tremor Entrainment Test – Když je člověk požádán, aby druhou rukou klepal do rytmu, třes se může změnit nebo úplně přestat.

Hooverův příznak – Test na odhalení funkční slabosti nohy. Při lehu na zádech se může zdát, že osoba nedokáže jednu nohu zvednout. Ale když má zvednout druhou, ta „slabá“ automaticky zatlačí dolů – což ukazuje, že síla ve skutečnosti přítomná je.

Analýza chůze – Někteří lidé chodí stabilněji, když se na chůzi nesoustředí.

Kde se mohu nechat vyšetřit v České republice?

Pokud máte podezření na FND, můžete se obrátit na tyto specializovaná pracoviště:

📌 Fakultní nemocnice Brno – Centrum pro funkční neurologické poruchy

📌 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze – Neurologická diagnostika & specialisté na poruchy hybnosti

📌 Thomayerova nemocnice, Praha – Vyšetření funkčních poruch pohybu

Úspěšnost léčby FND

Studie ukazují, že multidisciplinární přístup (včetně fyzioterapie, kognitivně-behaviorální terapie a psychoedukace) vede u většiny pacientů k výraznému zlepšení:

• Rehabilitace v zařízení: Jedna studie zjistila, že 83 % pacientů s těžkou FND zaznamenalo celkové zlepšení mobility, nálady a kvality života po intenzivní hospitalizované léčbě.
• Ambulantní terapie: 8týdenní multidisciplinární program vedl ke statisticky významnému zlepšení úzkosti, deprese a funkční mobility – a pokrok pokračoval i po 3 měsících.

Za jak dlouho se dá očekávat zlepšení?

Doba zotavení závisí na závažnosti příznaků, zvoleném postupu léčby a individuální reakci, ale obecně platí:

• Krátkodobé zlepšení: Mnoho pacientů zaznamená úlevu od příznaků během 8 týdnů strukturované terapie.
• Dlouhodobé zotavení: Při důsledné léčbě se funkční pohyblivost, emoční regulace a zvládání příznaků zlepšují v průběhu několika měsíců až

Klíčový faktor úspěchu: Důvěra pacienta v léčbu je silným ukazatelem pozitivních výsledků.

Závěrečné povzbuzení pro klienty

FND je léčitelná – a většina pacientů zaznamenává výrazné zlepšení při správné terapii. Zotavení vyžaduje čas, ale strukturovaná léčba může vést k lepší pohyblivosti, snížení úzkosti a vyšší kvalitě života.

Nejste v tom sami – odborníci dnes FND rozumí lépe než kdy dřív a podpora existuje.

Pokud vy nebo někdo ve vašem okolí prožívá nevysvětlitelné neurologické příznaky, existuje naděje. FND je skutečná a diagnostikovatelná. A co je důležité – je léčitelná.

Neváhejte mi napsat, pokud vás to zajímá nebo se chcete dozvědět víc.